Zkušený motoristický novinář, který byl dlouhá léta jediným českým zástupcem v porotě evropské ankety Car of the Year. Nyní je jedním z porotců ankety Auto roku v České republice a zároveň předsedou odborné poroty.
České Auto roku už loni aplikovalo dvoukolový systém volby a spoléhá výhradně na hlasování odborné poroty, tak jako evropská COTY. Jak po druhém ročníku hodnotíte tuto změnu?
Považuji toto rozhodnutí za velmi správné, protože jen zkušení odborní novináři, kteří podobně jako v evropské COTY tvoří dnešní porotu, mají opravdu možnost vyzkoušet nové vozy za různých podmínek a přímo je porovnávat s konkurencí. Volba veřejnosti je sice hezká věc, vyjadřuje podporu vybraným modelům a značkám, nicméně většina těch lidí volí automobily, které často viděla jen na obrázku. Jedině tak se stalo, že v jednom z dávných ročníků vyhrál „automobil snů“ a nikoli rovněž technicky vyspělý vůz, který by však skutečně posloužil velkému počtu budoucích uživatelů.
Dlouhé roky jste působil v porotě evropského COTY, v čem je česká anketa ve srovnání s ním specifická?
Samozřejmě, česká anketa se přece jen liší, máme pět finalistů, jako měla COTY před rokem 2000, než někdo dostal bláznivý nápad volit z deseti, na které se pak ani nedostaly body z těch disponibilních pětadvaceti, takže v COTY mají nyní kompromis sedmi finalistů. Osobně si myslím, že pět je lepší řešení, protože pětadvacet bodů se mezi ně rozděluje lépe a s větší diferencí, takže volba vítěze tím může být jasnější. Liší se také nominace automobilů, a to nejen podle dostupnosti na trhu, ale také dle přání členů SDA, který je vyhlašovatelem ankety. V COTY jde výhradně o nominaci všech nových vozů přímo novinářskou porotou.
Poprvé se v porotě českého Auta roku objevili zástupci tzv. youtuberů a influencerů. Jak silný je tento trend u nás a jak na něj pohlíží v evropské odnoži ankety?
Společnost se v poslední době dramaticky mění, nad tím nelze zavírat oči. Je jasné, že různí influenceři a youtubeři mají velký vliv na mínění jiných lidí, ovšem nejsem si zcela jist, zda zrovna působí na zájemce o automobilismus, potažmo skutečné kupce nových vozů, když u mladých lidí klesá i zájem o řízení automobilu. Nicméně u nich ale mohou vytvořit povědomí o té které značce, jež ani po letech nezapomenou, ať v tom, či jiném smyslu. Pokud jde o COTY, tak jsem se s bývalými kolegy setkal ještě v předcovidové době, ale mohu říci, že už za mého působení do poroty přicházeli noví porotci z jiných médií se širším záběrem. Prostě tak, jak se mění doba, už nejde jen o přísně technicky zaměřené petrolheady, ale o lidi, kteří se věnují i jiným oborům jako jsou například finance, průmysl, cestování, či třeba psaní knížek pro děti…
Co vás jako automobilového novináře s bohatými zkušenostmi na současném automobilovém světě nejvíce fascinuje?
Je to technický vývoj, ať už v dobrém, či špatném slova smyslu. Na jedné straně se neskutečně zlepšila pasivní i aktivní bezpečnost vozidel, na druhé straně se vytrácí rozdíl mezi jednotlivými značkami, když jízdní režimy dnes udělají pět různých automobilů v jednom! Udivuje mě však převeliká ochota vedení automobilek podléhat někdy až nesmyslnému politickému nátlaku, a aniž je někdo k tomu nutí, tak vyhlašovat konec spalovacích motorů! A to místo snahy o podílení se na řešení nové situace a obhajování dosažených výsledků. Spalovací motory nikdy nebyly tak ekologické jako nyní, za dvacet let klesly emise o 90 %, ukažte mi jiný průmyslový obor, kde to dokázali! Elektromobily naopak vykázaly za deset let ohromný pokrok, pokud jde o spotřebu elektrické energie, a tedy tak sledovaný dojezd, nicméně problémy vidím v infrastruktuře i pro elektrické osobní vozy. Opravdu si nemůžeme zadrátovat celou zemi a místo megawattových nabíječek pro nákladní vozy bychom si měli vzpomenout, že existuje elektrifikovaná železnice, která žádné drahé akumulátory nepotřebuje…
Kdybyste se měl podívat do pomyslné křišťálové koule a nahlédnout do budoucnosti světa aut, co byste tam nejraději viděl?
Rozumné rozložení sil, nemám nic proti elektromobilům, řídil jsem jich více než kdokoli jiný, a to i přes dvacet modelů s vodíkovými palivovými články. Na některé účely se však elektromobily prostě nehodí, spalovací motory mohou spalovat vodík i syntetická paliva, jejich vývoj by měl rozhodně pokračovat. Udržitelnost totiž není jen lokální bezemisní provoz, je to poněkud složitější otázka od vzniku vozidla přes parametry jeho provozu a konečnou likvidaci.
Ve finálové pětici ankety Auto roku 2024 jsou dva prémiové vozy vyšší střední třídy, dva elektromobily a v tom nejlepším slova smyslu úplně obyčejné auto. Jste s volbou poroty spokojen?
Je to součet bodů, a tak mohou být výsledky různorodé, stejně jako porotci. Prémiové vozy mají největší počet technických inovací, elektromobily specifickou klientelu, a to páté auto je vlastně nejlepší z hlediska „value for money“. Samozřejmě, některé jiné modely by si také zasloužily místo mezi finalisty…
Češi volí své auto roku už 30 let. Pamatujete úplné začátky ankety a jste u toho i po 30 letech, jakým vývojem si české Auto roku za tu dobu prošlo?
Rozhodně se zvýšil nejen počet porotců, v roce 1994 nás bylo jen pět novinářů, doplněných o pět odborníků z automobilových institucí, ale také vzrostl počet nominovaných automobilů, navíc nyní s alternativními způsoby pohonu. A je také velmi dobře, že anketa převzala osvědčené schéma COTY, není přece třeba vymýšlet vlastní českou cestu, jak se mě kdosi v minulosti snažil přesvědčit. Odborná porota musí být složena z odborníků, míchat hrušky s jablky nevede k dobrým výsledkům.
Co byste anketě Auto roku v České republice popřál do dalších let?
Přeji, aby Auto roku v České republice zachovalo současný formát, který se osvědčil, ale také aby bylo co volit, hodně nových automobilů, a to rozličných konstrukcí bez ohledu na způsob pohonu.
Děkujeme za rozhovor.